Magic in the library 2

28. června 2016 v 3:54 | Tessie.chan |  Dramione
Ok, tak teď už vážně nevím, co to do mě vjelo. Jsou skoro čtyři ráno a já znova přidávam povídku. Ehm a dokonce tu povídku, o kterej jsem včera (vlastně dneska ráno) tvrdila, že to bude jednorázovka. Je mi už trapný, zas psát o tom, jak jsem se rozepsala, ale múze neporučíš, no... Holt mě to psaní zase nějak chytlo. Možná to je tím, že od října toho budu muset zase nechat, neboť nastupuju na vysokou a pochybuju, že budu mít dostatek času, abych se tomu dál věnovala. Ale ať je v tom cokoliv, teď jsem tady a jsem aktivní (možná teď spíš hyperaktivní), takže si užijte čtení a nechte mi aspoň jeden z vás, kteří sem občas náhodou zavítáte, alespoň jeden komentář, abych z toho psaní taky měla nějakou tu radost Usmívající se
Jo a ještě něco: mnimálně 15+



"Je tohle vůbec pravda?" zašeptala Hermiona do ticha knihovny. Ani se jí nechtělo věřit, že teď leží nahá v náručí o nic víc oblečeného Draca Malfoye a ještě před chvílí si s ním, mimochodem už podruhé, zcela dobrovolně a dokonce i ráda užívala společné milování. Nechtěla to nazývat sexem, tohle bylo něco víc, protože ačkoliv neměla tušení, jak se to stalo, cítila lásku v každičkém jeho pohledu a doteku.

"Chtěla bys, aby to všechno byl jenom sen?" odpověděl otázkou chlapec.

Po chvíli mlčení tichounce špitla "Ne," a ještě víc se k němu přitiskla. On jí obmotal obě paže kolem těla a držel jí v náručí, dokud neusnula.
 

Magic in the library

27. června 2016 v 3:46 | Tessie.chan |  Dramione
No, k tomuhle mému výplodu asi nemám moc co dodat. Nevím, co mě to tak najednou napadlo, pustit se do něčeho podobnýho. Můj mozek vyplodil ten nápad dneska (vlastně už včera) asi v deset večer, nejdřv jenom, že to bude rychlovka a za večer to bude napsaný, páč se nechci pouštět do ničeho většího, když mám zrovna rozdělanou kapitolovku, jenomže jak už tomu tak u mě bývá, trošku jsem ztratila pojem o čase a clkové délce textu a zase jsem se rozepsala (i v pasážích, u kterých to vážně nemám ve zvyku, tak prosím buďte s kritikou schovívaví). Upozorňuju, že je to minimálně 15+ a ačkoliv jsme něco podobnýho psala prvně, tak bych byla ráda, aby to na nikom, kdo si to přečte, nezanecholo následky, takže kdo si nebude jistej, že to psychicky zvládne, ať se nebojí tenhe blog zavřít a zatratit ( Smějící sejenom vtípky, prostě je to o sexu. No a co?) Tak přeju příjemnou zábavu a prosím o nějaké reakce, abych věděla, co říkáte na tohle téma a jestli se toho mám držet, nebo ne, případně mi můžete vytknout cokoliv, co se vám nebude zdát.


Hermiona Grangerová stejně jako většinu jiných večerů i ten dnešní trávila v knihovně. Byla tam sama, což ale nebylo nic neobvyklého. V tuhle pozdní hodinu se jen málo jejích spolužáků věnuje četbě knih nebo studováním učebnic, takže mohla nyní ničím ani nikým nerušná věnovat plnou pozornost velmi objemné knize Vedlejších účinků magických lektvarů, jejich odhalení a nápravy škod jimi způsobené. Bylo to vcelku zajímavé čtení, dívka si proto ani nevšimla, že se otevřely dveře knihovny a kdosi se procházel uvnitř. Až když uslyšela zvuk kroků kousek za sebou, zvedla oči a pohlédla na příchozího. Byla překvapená, když v tlumeném světle lamp spatřila přicházet svého přítele.

O nás

24. června 2016 v 1:15 | Tessie.chan |  O blogu
Tenhle blog založily čtyři kamarádky, které zbožňovaly Naruta a Harryho Pottera a jak už to tak bývá, rozhodly se, že jim jenom čtení fanfiction nestačí. S velkými plány a nemenším očekáváním se pustily do plánovaných příběhů a povídek, ale moc dlouho to nevydrželo...

...očividně je tady teď mrtvo. Všechny jsme na blog, na psaní, i na vás dokonale zapomněly, takže je vlastně jenom logické, že už sem nikdo nechodí. Ale to mi nebrání v tom, abych se vrátila a zkusila zabojovat o druhou šanci sama. Budu dělat vše, co je v mých silách pro to, abych už nikoho dalšího, kdo sem zavítá a komu se budou moje příběhy líbit, nezklamala.
Tessie.chan
 


My own choice 3 (druhá část)

20. června 2016 v 22:32 | Tessie.chan |  Dramione


Draco přistane na chladné dřevěné podlaze. Přenášení jeho stavu ani trochu nepomohlo. Popálená ruka pulzuje tupou bolestí, ze škrábanců po malých kapičkách ukapává krev a má pocit, jako kdyby se mu všechny vnitřnosti kroutily v břiše. Chvíli jen tak leží a ztěžka oddychuje s hůlkou křečovitě sevřenou v pravé ruce. Pak zatne zuby a zkouší vstát. První pokus nedopadá moc dobře. Zhroutí se zpátky ve chvíli, kdy mu vystřelí bolest do hrudníku. Nahmatá si dvě zlomená žebra, nejspíš je to následek srážky se stromem. Na podruhé se mu daří o něco lépe. Vyškrabe s na všechny čtyři, potom do kleku a pak se rozhlídne po místnosti. Od doby, kdy tam byl naposledy, se nic nezměnilo. Pokoj je obložený tmavým dřevem, se starobylým nábytkem, obrovskou postelí a závěsy i přikrývkami laděnými do temně zelené barvy. Jak rád by se teď rozvalil ve svých saténových peřinách, zavřel oči a když se probudil, zjistil, že to všechno byl jen sen.

My own choice 3 (první část)

20. června 2016 v 22:30 | Tessie.chan |  Dramione
Omlouvám se za to zdržení, vím, že jsem slibovala, že to bude do konce týdne, ale pardon, pardon, pardón...
No, zase jsem se trochu rozepsala, takže to musim už zas rozdělit na dvě části, což mi fakt štve, ale chtěla jsem to už končně někam posunout (aspoň do toho Doupěte :D ), takže to tak bejt musí. Snad se i tak bude líbit.
A budu moc ráda za každou zpětnou vazbu :) Tak už nebudu zdržovat, užijte si čtení :)



Co mě to sakra napadlo!? Já jsem vážně blbec, nadává si Draco, když se sklání nad umyvadlem v jedné z chlapeckých koupelen. Za všechno může ona! Nebýt té zpropadené holky, mohl jsem teď v klidu večeřet ve Velké síni. Ale ona ne. Musela se nechat chytit a zkomplikovat mi život ještě víc, než už byl, jestli ne mě o něj dočista připravit. Co já teď tady? Sám? podívá se na svůj zoufalý odraz v zrcadle a pohrdavě si odfrkne. Sám. Vždycky jsem byl sám, tak proč by mi to najednou mělo vadit? "K čertu s tebou, Pottere," zašeptá a vzteky sevře okraje umyvadla. Z ničeho nic ses objevil odnikud a všichni tě hned zbožňovali, zatímco mě už od narození jenom z principu zavrhovala více než polovina všech čarodějů a čarodějek. Nikdy jsi nebyl sám. Vždycky jsi měl za sebou někoho, komu na tobě záleželo a kdo tě chránil i za cenu vlastního života. Možná, že právě to je ten rozdíl mezi námi. Ty jsi na oplátku ochoten nasadit vlastní krk pro jejich záchranu, zatímco já… Já se nedokážu podívat smrti do očí. Uvnitř jsem pořád jenom jenom ten ustrašený malý kluk, který neumí nic víc, než utíkat a schovávat se. Cítil, jak v něm roste vztek. Jak to, sakra, děláš, Pottere?! Jak můžeš celý svůj život bojovat a utíkat smrti a být přitom pořád šťastný? Proč to já nedokážu!? Proč nikdy nepřestanu mít strach? Proč jsem pořád jenom srab? "Tak proč?!" zařve a pravá ruka mu bez varování vystřelí proti vlastnímu odrazu. Koupelnou se rozlehne zvuk rozsypávajících se střepů a tiché zanadávání.

Spřátelené blogy

14. června 2016 v 23:45 | Tessie.chan |  O blogu
Jak už napovídá název, zde máte možnost napsat si o spřátelení. Funguje to stejně, jako jinde, takže do komentářu napište vy už víte co (ne, Voldemorta ne. Myslím ty věci kolem) a dostane-li se vám kladné odpovědi, pak Vítjte mezi SB.

My own choice 2 (část druhá)

12. února 2016 v 15:52 | Tessie.chan |  Dramione

Ginny se zdráhá a Draco napjatě čeká na její reakci, jako by to byl rozsudek smrti.
Překvapivě to je ale Neville, který prolomí hrobové ticho, zvedne se ze země a s odhodláním pronese jedinou strohou větu: "Já ti věřím."

Blonďák nadzvedne jedno obočí, změří si chlapce pohledem a pak se usměje se stejně strohou odpovědí, "děkuju."

"Já ti ale nevěřím," ozve se Ginny. Navzdory tomu, co říká, je na ní však vidět, že o svých slovech pochybuje. Dracově pozornosti to neujde.

"To jsem čekal," nadzvedne pravý koutek úst. Nebude to tak jednoduché, ale nemůže si dovolit plýtvat časem, musí trochu přitvrdit "Co víc po mě ještě chceš? Udělám všechno, přísahám," přistoupí k ní s pažemi odevzdaně rozpřaženými "stejně už nemám, co ztratit," pokrčí rameny "A nebo mi nechceš věřit jenom z principu? Jsem Malfoy. Všechno co dělám, je přeci vždycky špatně, ne?" Ginny bez hnutí snáší jeho pronikavý pohled a výčitky, "celou dobu tady vykřikuješ, jak bojuješ za správnou věc a snažíš se všechny kolem sebe marně přesvědčit, aby tě následovali do předem prohrané bitvy, ale když se pak konečně objeví blázen, který chce dobrovolně bojovat po vašem boku a kdo vám dokáže skutečně pomoct, nejsi schopná přenést se přes fakt, že jsem to já a radši mě bez výčitek pošleš na smrt. Nebo se snad mýlím?

My own choice 2 (část první)

12. února 2016 v 15:51 | Tessie.chan |  Dramione
Jak jsem slíbila, další díl je tady. Akorát jsem se trochu rozepsala, takže to musím rozdělit na dvě části :D


Nechávajíc všechny emoce za mizejícími dveřmi, opouští Draco komnatu nejvyšší potřeby. Proplétá se chodbami mezi spěchajícími studenty a míří rovnou do sklepení. Společenská místnost je prázdná stejně jako jeho ložnice, za což je víc než vděčný, neboť se mu ani trochu nechce vymýšlet nějaké nesmyslné výmluvy.

Bez otálení přistoupí ke své skříni. Chvíli se v ní přehrabuje, než vyndá černý kožený vak tak akorát velký, aby si jej později mohl hodit přes rameno a bezpečně schovat pod hábit. Z ramínek a přihrádek vytahuje oblečení a jeden kus po druhém postupně mizí ve vaku, dokud nezbyde ve skříni nic, než precizně složená náhradní školní uniforma. Pak si klekne k nohám své postele, načež z pod ní vytáhne masivní zdobenou truhlici. Schránka nemá žádnou petlici ani zámek, dokonce se zdá, že nemá ani žádné víko, jako by byla vyrobena z jediného kusu dřeva, ale ne na dlouho. Draco jednou rukou vytáhne hůlku a druhou položí na vrch truhlice. Zamumlá zaklínadlo a za chvílí ucítí, jak se mu pod rukou vyryté ornamenty dávají do pohybu. Jako hadi se kroutí a kloužou po povrchu, až odhalí škvíru víka a malinkou klíčovou dírku v rohu boční desky. Hůlku Draco odloží na zem, pod límcem košile nahmatá koženou šňůrku, přetáhne jí přes hlavu a chvíli sleduje, jak se na jejím konci houpe malý zlatý klíč a zasune ho na své místo. Několikrát jím otočí, než uslyší tiché cvaknutí, jak zapadne západka na místo. Otevře truhlu a po dlouhé době opět spatří své poklady a tajemství. Není jich moc, v tak velké truhle se pár předmětů zdá, jako nic, ale ve skutečnosti jsou dohromady cennější, než kdyby byla truhla plná galeonů.

Kam dál