Listopad 2013

Sasusaku II.

23. listopadu 2013 v 13:07 | Tessie.chan |  Naruto povídky
Zdravím všechny, kteří mají zájem si přečíst mojí povídku a předem se omlouvám, že nebude tak dlouhá jako první díl Zamračený
Nebyl nápad, nebyl čas a ani nálada, ale něco jsem zplácala dohromadey, takže tady to je...


Má pravdu, pomyslela si Sakura když vcházela hlavní bránou do vesnice, jsem k ničemu... Se skloněnou hlavou bloudila ulicemi Konohy jako tělo bez duše, když v tom upoutala její pozornost mladá dvojce, stojící ruku v ruce před
Koutkem oka zahlédla dívku přibližně vlastního věku, jak kráčí ruku v ruce s chlapcem, smějí se spolu a jejich největším problémem je, kam si zajdou na večeři. Kéž bych mohla žít tak jako oni. Ninjů má vesnice přece dost a o jednoho neschopného míň nebo víc, na tom už přece nezáleží.

HAPPY_END...?

13. listopadu 2013 v 16:39 | Tessie.chan |  Naruto povídky

Nějak mě to psaní chytlo, tak sem dávám další povídku.
Doufám že se bude líbit :)




Měl to být jeden z nejštastnějších dnů mého života. Všechno bylo dokonalé, všechno bylo jako z pohádky, tak proč to muselo skončit takhle?
"Sasukeee!" Ach jo, už zase...
" Karin, kolikrát ti mám ještě říkat, ať už mě neotravuješ." Snažil jsem se zbavit své dotěrné brýlaté bejvalky, která za mnou běhá skoro na každém kroku a pokouší se mě dostat zpátky. Všemi možnými metodami.

DAILY DESPAIR

10. listopadu 2013 v 17:38 | Tessie.chan |  Naruto povídky




Takže..... co k tomu dodat. Prostě sasusaku jednorázovka :)


Přísahala jsem si, že už kvůli lásce nebudu brečet. Že kvůli němu už nikdy po mé tváři nepotečou slzy. Ale jako vždycky nemám síliu. Už zase cítím jak se mi hrnou do smaragdových očí. Nesmím! Před ním prostě nesmím brečet!
Kráčíme ruku v ruce alejí holých stromů a vlnitá cesta pokrytá barevným listím se leskne vzáři zapadajícího slunce. Už se procházíme určitě víc než hodinu, poyslím si a zahledím se do dálky.
Ve vzpomínkách si vybavím ten letní večer, kdy jsme poprvé propletli prsty na našich rukou. Už je to víc než rok...