FF Naruto - 2.kapitola - Sentou

15. srpna 2014 v 22:45 | Lusmin
Opět všechny zdravím a vítám vás u druhého dílu mé povídky. Nevím jestli to vůbec někdo čte, ale snad, když tu budeme všechny dost aktivní, přijde sem více lidí. No, co více dodat. Povídku jsem psala v takové divné náladě a opět je mírně chaotická, ale to snad budou všechny povídky ode mě. No, tak hezké počtení a já se snad brzy ozvu s dalším dílem.
PS: Začla jsem psát ve třetí osobě, víc mi to sedí :D
PPS: Úplně dole najdete obrázky postav Kumiko, Miharu, Ayumi a ještě
Více v c.č.


Cesta se Miharu zdála nekonečná. Prakticky už nedokázala jasně myslet. Jediná osoba, na kterou se momentálně dokáže soustředit je Gaara. Očkem pohlédla na tým, co se jí rozhodl následovat. Byla jim za to nesmírně vděčná, ale nahlas by to asi nezvládla říct. Kdyby měla jít sama, bála by se.
Tahle myšlenka jí zněla divně. Něco takového by si neměla připouštět.
Dělá to ze mě jen slabší a bezbrannější osobu. A to se mi zrovna moc nehodí. Ale láska dělá divy, ne?
Její zrak spočinul na Sasukem. I on se na ní díval, ale Miharu stihla uhnout. I tak ho po očku sledovala s mírným úsměvem na rtech. Kumiko zavrávorala a musela si na chvíli odpočinout. Zastavila na jedné z širších větví a opřela se o široký kmen stromu. Sasuke se téměř okamžitě zastavil taky a vydal se k ni.
Na Kibově tváři se rozlil zmatený pohled, jestli má zastavit také a pomoct.
Miharu se usmála. Sama nevěděla čemu. Tomu, jak byl Kiba zmatený? A nebo snad tomu, že mezi Kumiko a Sasukem se konečně něco děje? Přála jim to. Opravdu moc. Ani nevěděla, kde se to v ní vzalo.
,,Je to v pořádku, Kibo.'' Pronesla Miharu klidně a na tváři měla stále ten samí úsměv.
Kiba jen zaskočeně přikývl.
Je roztomilý, když je zmatený.
Miharu se při té myšlence zasekla. Usmívá se tu, zatímco Gaara je v nebezpečí. Opět zatnula ruce v pěst. Je to od ní nepěkné. Okamžitě nasadila rychlejší tempo.

•••

Les se znenadání vypařil. Miharu cesta lesem přišla jako sen, teď když stála na rozpáleném písku a sluníčko z ní vysávalo všechnu energii. Najednou byla neskutečně líná udělat další krok. Sasuke a Kumiko skupinu konečně dohnali.
Miharu se rozhlédla, nedaleko viděla vířící písek a tak neváhala. Vydala se přímo tam. Sluníčko a nesnesitelného horko už jí netrápilo.
,,Miharu! Měli bychom počkat na senseie!''
Miharu Ayumin naléhavý hlas nevnímala. Nemůže čekat. Myslela si, že Ayumi jediná jí bude rozumět. Alespoň by měla. Miharu dostala chuť si o tom s ní promluvit. Konkrétně o tom, proč je touhle dobou nevrlá a na její osobu vždy protivná. Ale na to bude dostatek času potom. V to alespoň doufala. Pokud tu nějaké 'potom' pro ní bude. Řítí se na velice nebezpečné ninji, o kterých absolutně nic neví.
Brzy začala Miharu rozeznávat osoby. Zděsila se, když Gaara klečel na zemi a sotva popadal dech. Vypadal zbědovaně.
Miharu měla sto chutí k němu běžet, obejmout ho a utěšit. Už ho tak dlouho neviděla. Jak může vědět, že to mezi nimi bude stejné? I tak se ale překonala a nic z toho co chtěla udělat nevykonala. Takhle by Gaarovi moc nápomocná nebyla.
Bez váhání před něj skočila, aby zastavila nepřítele. Teď si ale opět připadala velice hloupě. Nebyla silná, nebyla statečná, neměla proti těmto ninjům šanci. Přísahala by, že se jí klepou kolena. Hned měla sto chutí se tu složit hned vedle Gaary. Zaslechla jeho hlas. Gaara mluvil ztěžka a potichu.
,,Miharu… Co tu děláš?'' Zeptal se a Miharu něco říkalo, že si Gaara jistě myslí, že je jenom vidina. Není, i když právě tak si momentálně připadala.
,,Okamžitě odtud vypadni.'' Nyní byl už Gaarův hlas rozhodnější. Jistě si uvědomil, že hnědovlasá dívka před ním není jen fata morgána.
,,Nenechám tě tu.''
Miharu se rozhodla. Bude bojovat. Nebude se vzdávat. Na tváři se jí vloudil odhodlaný úsměv. Z pouzdra hbitě vytáhla kunai. Pohled na chvíli obrátila ke Gaarovi. Ten měl v očí děs, jako ona před chvílí.
Svojí pozornost Miharu obrátila zpátky k nepříteli. Muž měl přes obličej zvláštní masku. Vlastně byl vůbec velice podivně oblečen. Žena, kunoichi, která stála vedle něj na sobě naopak neměla téměř vůbec nic. Byla sice krásná, ale Miharu na ní něco nesedělo.
,,Podívejme. Máme tu další hračku. Škoda, že se třese jako ratlík.''
Ač se Miharu odhodlala k boji, její tělo se stále třáslo. I tak se ale přinutila rozběhnout naproti ninjům. Nejdřív musí vědět, co jsou zač. Jaké používají útoky.
Miharu něco silně udeřilo. Moment, vždyť ještě nebyla u nepřítele. Neviděla útok. Cítila, jak jí s úderem ubývá energie. Alespoň, že je všude písek. Svalila se do něj, aniž by pořádně věděla, co se to vlastně stalo.
,,Tak s tou si moc srandy neužijeme.''
Promluvila kunoichi, která útok očividně vedla. Miharu může jen odhadovat. Z rány se jí motala hlava. Než se stihla zvednout, ninja na ní mířil další útok. Nechápala co se děje. Jediné, co dokázala vnímat bylo jen to, že se svět točí. Pevně stiskla víčka k sobě, protože jedině tak se mohl celý svět přestat točit. Ale tohle byla osudová chyba. Takhle na ní může ninja jakkoliv zaútočit. Někoho slyšela křičet své jméno. Byl to snad Gaara? Netušila. Ale když se konečně odhodlala otevřít oči, první věc co viděla, byl znak Uchiha klanu. V bezpečí. Je v bezpečí. Jen tohle v ní vyvolával pohled na znak jejího vlastního klanu, ale přesto jí to stačilo. Připadala si, jako kdyby do něj nepatřila. Byla ten nejneschopnější Uchiha, co kdy existoval. Proč se vůbec chtěla stát kunoichi? Chtěla za každé situace ochránit Sasukeho. Obito-sensei jí k tomu neustále pobízel. Ne že by se stala ninjou proti své vůli, to opravdu ne. Věděla, že její mistr to myslí víc než dobře. Vzpomněla si, jak u něj jednou narazila na fotku dívky, která jí byla až nepřirozeně podobná. Tehdy začala tak trochu tušit. Ale pořád tu byl Sasuke ten, co jí ochraňoval. Nikdy ne naopak.
Svět už se tolik netočil. Jak to, že Sasuke s tou kunoichi bojovat dokáže? Miharu přišlo, jako kdyby ta žena vůbec nebojovala. Přesto Sasuke odrážel útoky a snažil se sám útočit.
Miharu pohlédla stranou. Ayumi ležela na zemi, zatímco Kumiko a Kiba bojovali s tím až přespříliš zahaleným ninjou. To předstírala svou neviditelnost tak dlouho?
Zahalený ninja se hravě dostal přes Kibu a zamířil ke Kumiko.
,,Sasuke!'' Křikla Miharu. Nemohla se hnout. Tělo měla paralyzované. To způsobila ta rána, kterou dostala?
,,Nenechám tě tu.'' Odpověděl Sasuke naprosto klidně. Miharu nechápala, jak to mohl Sasuke říct. Kumiko byla v nebezpečí a najednou on zachraňuje jí? Měl by dát přednost té, kterou miluje a tou byla přece Kumiko. Miharu se v těhle věcech neplete. Sasukeho znala až příliš dobře. Ale touhle dobou v jeho očích nalezla něco, co nedokázala naprosto jistě identifikovat. Sasuke k ní na chvíli obrátil pohled, aby jí mohl zkontrolovat. Což byla další chyba. Sasuke dostal neviditelnou ránu, zavrávoral a najednou bylo jeho tělo taktéž paralyzované. Teď nemůže dělat vůbec nic.
Miharu to nechápala. Proč se ten baka otáčel jejím směrem a přestal dávat pozor?
Teď je všechno v koncích. Pro tyhle ninji byli až příliš lehkou kořistí. Miharu se podívala směrem ke Kumiko. Byla tam, živá, zdravá a na nohách. Z hrudníku Miharu se vydral oddech. I Sasuke se zdál být klidnější. Proti zahalenému ninjovi bojoval Obito- sensei. Jen Naruto měl stále zpoždění a Miharu začínala pochybovat, jestli vůbec dorazí. Pohled přesunula před sebe. Nebyl tu vůbec žádný důvod k radosti. Kunoichi se k nim blížila s nebezpečným výrazem. Nicméně, Miharu cítila v jejím pohledu, že si chce s nimi ještě trochu pohrát. Nevěděla, jestli je to špatně či dobře. Buď bude mučena, nebo ihned zabita. Nevěděla, co je lepší. Protože ona nechtěla umřít. Ještě ne. Musí toho ještě spoustu dokázat.
,,S tebou už si moc nepohraju.'' Pronesla kunoichi a Miharu na chvíli nevěděla, ke komu mluví a co tím myslí. Jenže to zapomněla na Gaaru. Ten už skoro vůbec nevnímal a kunoichi mu teď dala poslední neviditelnou ránu. Miharu vykřikla. Bála se o něj. Co když zemře a ona tu musela celou dobu jen sedět?
,,Co s tebou, ratlíku?'' Miharu teď naprosto přesně věděla, že žena mluví k ní. Než si ale stihla uvědomit, co se děje, kunoichi se očividně rozhodla. Další ránou z Miharu odešel poslední kus energie. Slyšela výkřik.
Sasuke?
Napadlo jí ještě, než se všechno okolo ponořilo do tmy.

Konec 2. kapitoly

A teď už k postavám.

Miharu Uchiha

Kumiko Nakamura /Tessie, jestli tohle čteš, můžeš mi poslat trochu kvalitnější print :D/

Chiaki Fujiwara

Ayumi Hyuuga

 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama